Rádi vám poradíme: +420 603 467 609 | O nás Obchodní podmínky Reklamace Doprava a platba Kontakty
Díky iniciativě firmy Samohýl a.s., ve spolupráci s americkou ambasádou, jsme měli možnost setkat se s tímto pánem a vyposlechnout jeho přednášku na téma : Pravda a mýty o výrobě krmiv.
A ponaučení z tohoto 4 hodinového semináře jsou následující : Rozhodující pro kvalitu krmiva není jenom jeho složení ( podrobněji v článku : Vyznáte se v popisu krmiva?), ale hlavně kvalita vstupních surovin. Pan Downey např. uváděl, že do svých krmiv by nikdy nedal rybí maso nakoupené v některých jihoamerických státech. To proto, že toto maso je ošetřováno chemicky. Proto důležitým ukazatelem kvality krmiva je potvrzení výrobce, že použité maso a obiloviny jsou vhodné pro lidskou spotřebu. Pokud toto výrobce prohlásí, máte jistotu, že krmivo neobsahuje vyloženě nebezpečné složky.
A nyní to hlavní. Postup při výběru kvalitního krmiva.
1. Podívejte se na obal krmiva, kterým nyní krmíte. Pokud jde o značku, kterou doporučuje náš maskot papoušek Čiko, máte vyhráno. To jsou námi vybraná krmiva, za která ručíme.
2. Kvalitní krmiva se vyznačují tím, že popis krmiva uvedený na obalu je naprosto konkrétní, to znamená, že všechny složky krmiva jsou jednoznačně a pochopitelně pojmenovány. Např. konkrétní zdroje masa buď v čerstvém stavu – kuře, krůta, hovězí, jehněčí, ryby nebo v dehydrovaném stavu - kuřecí moučka ( nebo dehydrované kuřecí ), krůtí moučka, hovězí moučka atd. Ideální je, pokud výrobce uvádí množství masa v procentech. U amerických krmiv se tato hodnota většinou neuvádí a pak je nutné sledovat pořadí jednotlivých složek. Složky, uváděné na prvních místech, jsou v krmivu obsaženy v největším množství (podle hmotnosti). Na tomto místě je potřeba upozornit na velmi důležitou skutečnost. Jde o to, zda výrobce uvádí množství masa v čerstvém stavu nebo v dehydrovaném stavu. Pokud jej uvádí v čerstvém stavu ( jako kuřecí, jehněčí, hovězí, .... ), je nutné si uvědomit, že čerstvé maso obsahuje kolem 80% vody a tím se v pořadí položek dostává na první místa v popisu. To je také finta výrobců méně kvalitních krmiv. Tím, že uvedou procento masa v čerstvém stavu, objevuje se jim maso na prvních místech v popisu, i když reálně je masa v krmivu mnohem méně. Podrobné informace o přepočtu čerstvého a dehydrovaného masa najdete v článku "Vyznáte se v popisu krmiva?"
Naopak, pokud v popisu krmiva najdete složky jako: vedlejší produkty živočišného původu nebo drůbeží vedlejší produkty nebo masové deriváty (angl: Bye product ), tak se vždy jedná a jateční odpad a to ještě v lepším případě. Paradoxní je, že tento humus se objevuje i v tzv. superprémiových krmivech známých značek. Opět nejmenuji, ale stačí se podívat na popis takového krmiva. Máme je také z pietních důvodů v nabídce a to spíše proto, abychom mohli sledovat jejich vývoj, který zatím pokračuje stylem "vydělej na značce krmiva co nejvíce".
Podobné je to s další důležitou složkou a totiž s tuky. Tuky jsou zdrojem energie a jsou nutnou součástí krmiv. A pravidla, jako pro maso zde platí stejná, U kvalitních krmiv se dozvíme, jaké konkrétní tuky krmivo obsahuje, např. kuřecí tuk, krůtí tuk, tuk z lososa, tuk z mořských ryb atd.
U méně kvalitních krmiv najdete následující informace: živočičný tuk ( není jasné z čeho pochází), fragmentovaný rostlinný tuk ( směska všeho možného) atd.
3. Dalšími složkami většiny krmiv jsou obiloviny. V současnosti se v těch nejkvalitnějších krmivech nepoužívají. Vychází se z toho, že ve volné přírodě se psovité šelmy obilovinami neživí. Jejich krátký zažívaci trakt není pro trávení obilovin přizpůsoben. Místo toho tato bezobilná krmiva obsahují mnohem více masa, ovoce a zeleniny. Zdrojem karbohydrátů bývají sladké brambory.
Je také prokázáno, že obiloviny ( zvláště soja, kukuřice a pšenice ) způsobují potravinovou alergii. Pokud již krmivo obiloviny obsahuje, jsou pro psy a kočky přijatelnější bezlepkové složky ( rýže ). Také zde platí, že u kvalitnějších krmiv by měly být všechny složky konkrétně vyjmenovány a je lépe se vyhnout krmivům obsahujícím v popisu složky jako : vedlejší produkty rostlinného původu ( což jsou různé odpady, vznikající při zpracování plodin ).
4. Do krmiv je nutné dodávat konzervační látky. Téměř vše, co v součastnosti konzumujeme, obsahuje nějaké antioxidanty a konzervanty. A to samé platí pro naše zvířátka. Velmi důležité je, jakým způsobem je krmivo konzervováno ( přírodně nebo chemicky ). Přírodní konzervace je pro zvířata mnohem šetrnější než chemická. K přírodní konzervaci se používají tzv. tokoferoly, což jsou vitamíny E, vitamín C (kyselina citrónová), výtažky z rozmarýnu. K chemické konzervaci se používají BHA (Butylhydroxyanizol), BHT (butylhydroxytoluén), Propylgalát, Ethoxyquin. Posledně jmenovaný se používá hlavně pro konzervaci rybího masa a v EU je zakázaný. Výrobci méně kvalitních krmiv neprozrazují přímo, jaké konzervanty krmivo obsahuje a místo toho používají termíny jako : antioxidanty a konzervanty schválené EU. To, čím je krmivo konzervováno, poznáte nepřímo z doby použitelnosti krmiva. Pokud je tato doba delší než 18 měsíců, je téměř jisté, že je krmivo konzervováno chemicky. Naopak, čím kratší dobu použitelnosti má ( např. Magnusson ) tím méně konzervantů obsahuje.